Potkan
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 potkan |
||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Potkan
|
||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||
|
||||||||||||
| Rattus norvegicus (Berkenhout, 1769) |
||||||||||||
 Mapa rozšíření potkana.
|
Potkan nebo potkan obecný (Rattus norvegicus) je hlodavec rodu krysa často zaměňovaný s krysou obecnou (Rattus rattus). Základním rozpoznávacím znakem je jeho lysý a šupinatý ocas, u kořene nápadně zesílený, který je kratší než tělo. Hlava je zepředu mírně zaoblená, oči jsou drobné. Slabě osrstěné ušní boltce jsou krátké (při přehnutí nedosahují k očím). Ve zbarvení hřbetu převládá šedohnědý až hnědý odstín, spodní strana těla je šedavá. Ocas je svrchu tmavší než vespod. Samice má 6 párů mléčných bradavek. Potkan se dožívá 3-4 let v laboratorních podmínkách, v přírodě až dva roky.
Obsah[skrýt] |
[editovat] Velikost
Potkan dosahuje hmotnosti průměrně 400-600 g, v dobrých podmínkách až do 900 g. Samci jsou robustnější, samice bývají až o 1/3 menší. Délka těla bývá v rozmezí 160 – 270 mm.
[editovat] Rozšíření
Potkan je kosmopolitní a synantropní druh. Rozšířil se s rozvojem námořní dopravy z bažinatých oblastí východní Asie do mnoha končin světa, zejména do Evropy a Severní Ameriky. Přestože se začal rozšiřovat později než krysa obecná, větší přizpůsobivostí a schopností žít ve vlhkém prostředí ji na mnoha místech nahradil (zejména ve vnitrozemí). Ve střední Evropě se jeho hojnější výskyt datuje asi od 18. století.
Potkan se začal v 50 letech 20. století používat pro laboratorní účely díky vhodným rozměrům, snadnému odchovu a své inteligenci. Pro laboratorní účely se používá domestikovaná varianta Rattus norvergicus var. alba, která má sníženou schopnost přenášení chorob. V 80.-90. letech 20. století se potkan rozšířil do domácností, kam jej donesli někteří ze zaměstnanců laboratoří. Postupem času vznikaly křížením odlišné barevné varianty a potkan si získal na popularitě.
[editovat] Rozmnožování
Samice mívá pářící období několikrát do měsíce. Březost trvá 21 až 23 dní, v jednom vrhu mívá obvykle 8 až 13 mláďat, ale není výjimkou vrh o počtu 16, výjimečně až 20 mláďat. Mláďata se rodí holá a slepá, plně osrstěná bývají do 14 dnů, oči otevírají během 14.-16. dne. Plně samostatná jsou přibližně po měsíci. Potkan je pohlavně dospělý po 5 až 8 týdnech. Samice odchovává 3 vrhy do roka, ve výborných podmínkách může mít 5 a více vrhů. Samice potkanů mají schopnost v rané fázi březosti ukončit tuto březost během nevhodných podmínek nebo zejména z důvodu, že se setká s vhodnějším samcem s lepším genetickým potenciálem.
[editovat] Inteligence, způsob života a potrava
Potkan patří mezi jedny z nejinteligentnějších hlodavců v přírodě. Díky přizpůsobivosti svého organizmu a hierarchii potkaních kolonií je schopen přežít i v dnešní době včetně různých důmyslných hubících prostředků. Díky tomu se stal součástí všech velkých měst a větších lidských obydlí, kde mnohem snadněji najde potravu a vhodné podmínky pro přežití.
Potkani v přírodě žijí v koloniích v počtu kolem několika desítek jedinců s hierarchickým uspořádáním. Alfa zvířata- zpravidla zakladatelé skupiny ovlivňuje celou kolonii. Naproti tomu jsou ve skupině i zvířata velmi podřízená- mohou to být potomci jiného páru skupiny či staří potkani, kteří jsou permanentně terorizováni zbytkem kolonie (potkan podobně jako člověk silně podléhá stresu- toto je způsob "odreágování se"). Těmto jedincům je taaké opírána potrava, mají funkci "ochutnavače". Při objevu neznámé potravy jsou to časo oni, kdo ji okusí jako první. Pokud tento "test" přežijí, zdroj pak ochutná i zbytek skupiny. Právě to je jeden z aspektů, proč potkan tak zarputile odolává jedům a dalším návnadám "na krysy". Život této kolonie se trvale odehrává v jedné oblasti o rozloze cca 6 km², na které členové kolonie získávají potravu a brání svoje území.
Potkan je všežravec, většina jídelníčku se skládá cca z 60-80 % z různých semen trav a obilovin či zeleniny, zbytek tvoří bílkoviny z ptačích vajec nebo masa. Potkan jako jakýkoli jiný hlodavec potřebuje obrušovat své hlodavé zuby, které obrušuje nejčastěji na tvrdším druhu potravy (chleba, větve), ale je schopen se podobně jako myš prokousat skrz beton nebo slabší druhy pletiva a kabelů (slitiny mědi a hliníku a podobně měkké kovy).
[editovat] Poddruhy
[editovat] Potkan obecný (Rattus norvegicus norvegicus)
Nejvíce rozšířený poddruh ve volné přírodě a ve světě.
[editovat] Potkan východní (Rattus norvegicus caraco)
Pravděpodobně poddruh rozšířený v Asii a Rusku (nejsou bližšší informace).
[editovat] Potkan laboratorní (Rattus norvergicus var. alba)
Šlechtěná bílá varianta potkana, určená původně k pokusným účelům. Tato varieta na rozdíl od potkana obecného nemá schopnost hostit různé nebezpečné nemoci a je možné ji ochočit.
Tento poddruh je rozšířen v domácnostech jako ochočené domácí zvíře. Podle názvu za slovem „var.“ je označení barevné variety nebo variety s jinou stavbou těla nebo druhem srsti. Viz níže:
[editovat] Varianty potkana laboratorního dle typu těla a srsti
-
- Standard – klasická stavba těla a typ srsti
- Dumbo – potkani s velkýma ušima umístěnýma po stranách hlavy, která je také plošší
- Manx (Tailless) – bezocasí potkani
- Sphynx (Hairless/nunu) – bezsrstí potkani
- Patchwork – potkani, kterým neustále narůstá a vypadává srst drsná jako vousy, místa na kterých vyrůstá se mění
- Rex – zvlněná odstávající srst
- Fuzz – jemná řídká srst, vousky jsou kratší a zakroucené
- Dwarf – trpaslík, též minipotkan
- Odd-eyed – každé oko má jinou barvu
- Satin – rovná přiléhavá srst, je jemnější a má saténový lesk
- Harley – srst je rovná, odstávající a jeví se delší, kvůli množství podsady je „plyšová“ a načechraná
- Velveteen – zvlněná srst podobná jako dobrman nebo vlk, ale je více uhlazená. S věkem zvířete se srst narovnává
-
arianty potkana laboratorního dle barvy srsti
-
- alba = albín – není schopen vytvářet pigment – bílá srst, oči růžové
- aguti = aguti – přírodní divoké zbarvení, hnědošedá až hnědo červená barva s tickingem srsti, což jsou černé proužky na každém chlupu; břicho je štříbřité, oči černé
- aguti blue = modrá agouti – modrá barva s tickingem, břicho stříbřitě šedé, oči černé
- amber = světle zlatavě oranžová se stříbrným tickingem, podsada je zbarvena do krémova, oči jsou růžové
- beige = střední béžová, břicho a nohy jsou stejné barvy, oči od tmavě červené do černé
- black = černá srst, černé oči
- black, silvered = prostříbřená černá
- blue, powder = břidlicově šedá srst, bez dalšího zabarvení, oči černé nebo ruby, tlapky a ocas s modrým pigmentem
- blue, american (english) = světlejší lesklá modř bez dalšího zabarvení, včetně bříška, černé oči, tlapky, uši a ocas s modrým pigmentem
- blue, russian = tmavá šedá barva s kovovým leskem, oči jsou černé
- buff = bůvolí – světlebéžová, ruby oči
- champagner = šampaňská – světlebéžová s růžovým leskem, pink oči, tlapky, ocas a uši se světlým pigmentem
- chocolate = čokoládové hnědá srst, oči černé, ocas, uši a tlapky s tmavým pigmentem
- cinnamon = skořicová, oči jsou černé nebo rubínové
- cinnamon pearl = perlová skořicová – jednoltivé chlupy jsou zbarveny různými barvami, břicho je stříbřitě šedé, oči černé
- fawn = zlatě oranžová, ruby či dark ruby oči
- himalay = himalájské zbarvení – jako siamský, ale bílý základ srsti; oči červené
- siam = siamské zbarvení – základ smetanová až krémová, oči červené, nově i černé
- lila = šeříková, lila – teplá hnědostříbrná barva, černé nebo dark ruby oči
- topaz = topas – zlato-oranžová barva, ruby či dark ruby oči
- pearl = perlová – světle stříbrná s modro-stříbrným leskem, oči černé; potkani tohoto zbarvení nebo s genem pro toto zbarvení se mezi sebou nesmí křížit, může to vést ke smrti vrhu nebo jeho části
- dove = holubí šeď, oči ruby nebo dark ruby
- mink = norek – tmavá hnědošedá srst s modrým zabarvením, hnědošedý pigment na tlapkách, ocase a uších, oči černé či dark ruby
- mock mink (havana) – barva jako mink, ale světlejší, oči černé nebo ruby
- platin = platinová – stříbřitá s nádechem do modra, oči ruby nebo černé
- black eyed white (BEW) = bílý potkan s černýma očima, nejedná se o albína!
[editovat] Varianty potkana laboratorního dle kresby
-
- self, solid = jednobarevný
- berkshire = jednobarevný s co největším a nejostřeji ohraničeným bílým obdélníkem na bříšku, bílými „ponožkami“ a bílou poslední třetinou ocasu
- capped = kapucín – hlava až po uši je zbarvena, brada by měla zůstat bílá, zbytek těla je také bílý
- hooded = japonská kresba – jako kapucín, na kapuci navazuje pruh na zádech, nepřerušovaný, pigment na ocase zasahuje co nejdál
- husky = záda a boky jsou zbarveny jednou ze základních barev, v oblasti uší se barva rozěluje do dvou pruhů, které zasahují až mezi oči, zbytek těla je bílý; husky potkani se rodí černobílí a s věkem světlají
- irish = irská kresba – tmavá srst, bílý trojúhelník na hrudi vrcholem směřuje k ocásku zvířete, měl by být co nejzřetelněji ohraničen
- bareback = hlava, krk a hruď jsou zbarveny, zbytek těla je bílý
- variegated = pestrý – základní barva je bílá, hlava a ramena bývají zbarveny jako bareback s bílými skvrnami, na zádech a bocích jsou nejlépe pravidelně rozmístěné skvrny ve stejné nebo i jiné barvě jako je hlava a ramena
- varieberk = potkan má tmavé tělo a bílé břicho, bílá přechází na bocích do tmavé „strakováním“
- blazed = lysina – bílá lysina která začíná na čele mezi očima a táhne se až k nosu
- headspotted = bílá skvrna skvrna na čele
- collared = bílý límeček
- merle = u nás zatím málo známá, tmavší znaky na srsti
- american berkshire = americký berkshire, spodní strana těla je zcela bílá, zasahuje až na vnitřní stranu nohou a spojuje se s bílou barvou na nohou. Nohy jsou po lokte bílé, ocas je bílý od konce do poloviny.
- downunder = strakování, fleky a barva i na jinak bílém bříšku
- masked = potkan s tmavou maskou ve tvaru škrabošky na obličeji, zbytek těla je bílý
- dalmation = dalmatin, potkan rovnoměrně pokrytý skvrnami, které jsou drobnější než u variegated
